Kostel sv. Havla v Podvekách
O zdejším kostele existuje první zmínka z roku 1350. O dva roky později se uvádí podvecká plebánie, tedy farnost; kostel byl tedy farní. Tento původní úplně sešel, a tak byl na tomtéž místě od základů vystavěn r. 1783 kostel nový, přičemž z původního byl zachován zvon. Roku 1897 byl opatřen novou šindelovou střechou, betonovým stropem a báňovitou, plechem pobitou věží.
Do roku 1960 hlavní oltář zdobil obraz sv. Havla od V. Kandlera, který byl 1. května tohoto roku zničen při bohoslužbě kulovým bleskem. V roce 1981 byl nahrazen oltářem sv. Václava, pocházejícím ze zbourané zámecké kaple na zámku Stránov, a je zde dosud.
Ve věži visí zvon starý přes 500 let z roku 1503, tedy z původního kostela.
V 90. letech 20. století byla provedena větší oprava střechy a fasády, a také výměna oken a lavic. Celý areál kostela (včetně márnice, hřbitovní zdi a kříže) je státem zařazen mezi kulturní památky.
Svatý Havel (lat. Gallus)
Podle tradice se narodil se r. 550 v Irsku. Byl to mnich, jeden z dvanácti žáků a společníků sv. Kolumbána při jeho misii na evropský kontinent. V prvních letech 7. století druhové postupovali proti proudu Rýna do Bregenzu u Bodamského jezera. Působili mezi pohanským obyvatelstvem tak horlivě, že jím byli vícekrát vyhnáni a museli uprchnout jinam.
Další cesty do Itálie se však Havel kvůli nemoci nemohl zúčastnit; zůstal v Arbonu. Žil zde jako poustevník. Brzy se kolem Havla vytvořilo malé společenství mnichů a Havel se stal vyhledávaným rádcem všech. Zemřel zde zřejmě mezi roky 640 a 650.
K Havlovu poustevnickému životu se váží legendy, v nichž mají původ jeho atributy. Když spolu s jáhnem Hiltiboldem hledali místo na poustevnu, objevil se řvoucí medvěd. Havel však neohroženě vzal do ruky jeho nadzvednutou tlapu a vytrhl z ní veliký trn. Od té chvíle byli přátelé a medvěd jim pomáhal s dřevem pro stavbu poustevny.
Další legenda hovoří o tom, že medvěd chtěl jednou ukrást poustevníkovi jídlo, a ten mu jako trest uložil donesení dříví na zátop.
Jiná legenda popisuje uzdravení kněžny Fridiburgy z posedlosti démonem. Ta byla zasnoubená se Sigebertem II., franským králem, který poustevníkovi z vděčnosti věnoval pozemky v okolí Arbonu. Na místě poustevny později vzniklo opatství St. Gallen, kam byly uloženy ostatky sv. Havla.
Svatý Havel bývá zobrazován s poutnickou holí, chlebem, medvědem nebo kohoutem (gallus znamená latinsky kohout). Jeho svátek připadá na 16. října.
Svatý Havel je patronem města Sankt Gallen, metropole stejnojmenného švýcarského kantonu, patronem Švýcarska a Alsaska. V Čechách je mu zasvěceno několik desítek kostelů. K nejstarším patří románské stavby v Poříčí nad Sázavou, Myšenci a Skvrňově, k nejvýznamnějším kostel sv. Havla na pražském Starém Městě.
Bohoslužby
pravidelné bohoslužby: každou 4. sobotu v měsíci v 18 hod. (v létě) nebo v 16:30 (v zimě)